Otevřená radnice chce otevřít Dobříš světu

Pamatujete si z dětství, jak šel v pohádce hloupý Honza na vandr? Většinou se vrátil chytřejší, pracovitější a získal ruku princezny a půl království k tomu. Pohádky se vždy inspirovaly reálným životem. Učni a tovaryši odešli do světa, aby získali zkušenosti a použili je k prosperitě své nově založené živnosti po návratu domů.

Dnešní svět cestování přeje. Obvykle však do turistických destinací, kde se s domorodcem setkáte nanejvýš jako s obsluhou v restauraci nebo hotelu. Určitě si všichni vzpomenete, jaký byl pro vás zážitek, popovídat si neformálně s  místním člověkem a jak jste se dozvěděli informace, které byste v žádném průvodci nevyčetli.  Mnohé radnice se snaží o kontakty se svými zahraničními kolegy, aby se poučily z jejich zkušeností. Často se jedná o drobné detaily, jednoduché nápady, které pro les nevidíme.

Dobříš sice při vjezdu do města proklamuje svá partnerská města, výměna zkušeností však prakticky neexistuje. V holandském Mierlo původní organizátoři zestárli a nikdo z Dobříše místní radnici neaktivoval s cílem pokračovat. Funkční výměnné pobyty existují s francouzským městem Tonnerre, kterých se však z české strany účastní dlouhodobě jen někteří aktivní občané města, nikoliv zastupitelé, s cílem inspirovat se jinde. A že by bylo čím! Výměna s italským městem selhala ještě před prvním kontaktem, údajně protože město bylo postiženo zemětřesením. Pravda je spíše ta, že radnice se domnívala, že občané vše zařídí a zastupitelé se pojedou představit. Nejprve zorganizovala schůzku na dobu prázdnin a byla udivena, že se nedostavili ředitelé škol. Podruhé se měla schůzka uskutečnit v 15 h. – občané pochopitelně nedorazili, protože byli v práci. Podobné neobratnosti se však při navazování zahraničních kontaktů neodpouštějí. Je nezbytné dobře vytipovat město, sehnat dobrovolníky hovořící cizím jazykem, oplývajícími znalostí prostředí a vřelým chováním pro první kontakt. Radnice musí zpočátku pomoci při financování drobností: vkusné dárky, pohoštění, příspěvek na cestu. Když se vše povede, může se pokračovat v navázání vztahů mezi spolky, školami… a členy zastupitelstva, aby se mohli jet inspirovat. Jistě, je třeba tomu věnovat energii a čas.

Říkáte si, k čemu to má být? Školáci si vyzkouší, jaké je to žít pár dní v jiné než vlastní rodině a použijí cizí jazyk v praxi. Spolky a sportovní kluby všeho druhu najdou nápady, jak řídit svou činnost lépe. Někdy dojde i na výměnu rodilých mluvčích, jako lektorů pro školy základní i jazykové. Město ožije a především se mezi sebou poznají i Dobříšáci, kteří se naučí aktivně organizovat občanskou činnost. To přece vůbec není málo! Myslíme jinak a tohle umíme zařídit.

#myslijinak

 

#2 Mgr. Veronika Holíková, 49 let
Dlouholetá profesorka francouzštiny na gymnáziu s podrobnou znalostí českého a zahraničního školství, tlumočnice, organizátorka mezinárodních výměn mezi městy, nyní odborná konzultantka v pedagogickém nakladatelství.